Už víme, jak nás dokáže potrápit extrémní sucho. Jezdíme na dovolenou, na výlety do přírody, abychom si odpočinuli, ale dost často jsme zklamaní, jak se kdysi nádherný les proměnil jen v holý kopec, lány jsou často jen žluté od vysazené řepky, stromy u silnic a říčky mizejí a pokud víte, že někde byly studně a čisté prameny vody, tak tam už nic není…Už zmizely meze, remízky a mokřiny, které dokázaly dešťovou vodu zadržet.
Už se dávno ví, že extrémní sucho bude postihovat naší zem čím dál častěji. A špatný způsob hospodaření v našich lesích a polích přispělo k tomu, že podzemní voda rychle ubývá, přívalové deště způsobují záplavy. Pak nastává sucho a zem je vyprahlá, protože voda z těchto dešťů se do země nedokáže rychle vsáknout. Nic jí nezadrží, jako kdysi remízky a meze. Odteče rychle vytvořenými betonovými koryty pryč…
Když se podíváme na statistiky, tak zjištěné informace jsou katastrofální. Například to, že zemědělská půda před necelými 120 lety dokázala vsáknout 10,8miliard m3 vody a dnesje to pouze5miliard m3 vody.
Dobrá zpráva je ta, že Ministerstvo životního prostředí ČR už nějakou dobu spolu s ostatními resorty pracují na Národním akčním plánu – adaptaci na změnu klimatu. Je připravený seznam opatření, který je pro boj se suchem nezbytný. Protože veškerá zemědělská půda, pole a louky jsou ohroženy z 50% vodní a větrnou erozí. Například obrannou proti větrné erozi je vysazování nových větrolamů a zároveň vysazovaní hustších rostlinných pokryvů.
Važme si své přírody, važme si vody a podle toho se chovejme.
Když budeme mít znovu při potocích a sadech zdravé stromy, s dostatkem dobré vody jim nebudou vadnout listy, pak budou stále plodit pro nás ovoce, které je pro nás lékem.
